V evropských zemích s vyspělou právní kulturou si předání kupní ceny za nemovitosti nelze představit jinak, než prostřednictvím úschovy. Výhody využití notářské úschovy peněz jsou zřejmé - prodávající tak vylučuje riziko, že by mu nebyla kupní cena v plné výši zaplacena a kupující neriskuje předání peněz před zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Kupující si navíc může zajistit zaplacení daně z převodu nemovitostí, za jejíž zaplacení ze zákona za prodávajícího ručí. Notář je osobou k uložení peněz dostatečně důvěryhodnou, což je dáno jeho zákonnými a evidenčními povinnostmi kontrolovanými orgány notářské samosprávy a je také dostatečně pojištěn na případná rizika.
Sepsání kupní smlouvy a provedení úschovy peněz za účelem úhrady kupní ceny jsou úkony natolik související, že je vhodné, aby je prováděla jedna osoba – notář.
